CESTA NA SANTIAGO

aneb Kriol Jazz Festival & Atlantic Music Expo 2018

Je to již delší dobu, kdy se v hlavním městě Kapverdských ostrovů, Praia, konal Kriol Jazz Festival 2018 (14.4.-21.4.2018) a Atlantic Music Expo 2018 (16.4.-19.4.2018).

Na ostrov Santiago přiletělo mnoho hudebníků nejen z domácí scény, ale i z celého světa.

Někteří si hudbu užívali aktivní účastí na pódiu, jiní si festivalovou atmosféru vychutnávali jako posluchači 🙂

A byl mezi nimi i jeden Čech dobrodruh 🙂

Jak to vím?

Vyměnili jsme si totiž před jeho cestou na ostrovy Zeleného mysu několik emailů a velmi mě potěšilo, že mi i po návratu do ČR napsal pár krásných řádek o tom, jaká vlastně byla jeho cesta na Santiago a zážitky a postřehy, které si z nejafričtějšího ostrova Kapverd odvezl.

A protože bych ráda, aby se atmosféra a život těch pravých Kapverdských ostrovů – mimo hotelové rezorty s all-inclusive, dostal i k širší veřejnosti, která třeba zatím ještě není tak odvážná, aby se na ostrovy vypravila po vlastní ose, s laskavým svolením autora, sdílím:

Dobrý den, Lucie,

 

již před nějakou dobou jsem se vrátil z Kapverd, a pomalu se srovnávám s místní českou realitou a se svými povinnostmi, včetně těch milých, jako je také potřeba Vám napsat […]

 

Při pobytu v Praii, jak jsem Vám slíbil, tak jsem si bral Vaše rady ohledně bezpečnosti k srdci (za dne pěšky, v noci taxíkem a dobře si rozmyslet, kam lezu). A skutečně ve zdraví a bez negativních zkušeností jsem se vrátil zpátky domů.

 

Všechno to pro mne byla úplně nová zkušenost, protože doposud jsem se pohyboval […] v evropském, pro mě relativně známém prostoru.

 

Druhou, pro mě zajímavou zkušeností, nebo spíš vzrušující a zároveň stresující výzvou bylo to, že […] jsem se […] rozhodl najít si na internetu […] všechno od A až do Z sám.

 

TAP Portugal mi několikrát změnil čas a čísla letů, Booking.com mi pomohl vybrat hotel Cesaria ve čtvrti Fazenda, nedaleko od Plateau, a webové stránky AME a Kriol Jazz Festivalu aktreditovat se a koupit vstupenky na hudební akce.

 

Uvádí se, že AME a KJF jsou nejlépe organizované hudební festivaly v Africe a já bych to (se svými skromnými zkušenostmi) rozšířil mezi nejlépe organizované festivaly v Africe a České republice.

 

Do kreolštiny jsem se nepouštěl, ale i moje chabé pokusy s portugalštinou (tak asi dva měsíce jsem se snažil před odjezdem přes mobilní aplikaci Mondly nikoliv naučit, ale alespoň získat nějaký vhled do pro mě naprosto neznámého jazyka) byly přijímány s úsměvy a potěšením.

 

Šťastnou náhodou pro mě bylo to, že hotel Cesaria (kde jsem bydlel) asi tak měsíc před mým příjezdem našel a zaměstnal mladého muže, který jim měl pomáhat, kromě jiného, zprostředkovat styk s anglicky mluvícími hosty.

S tímto úžasným Marciem, absolventem VŠ, který se v Praii narodil, a který znal snad každého druhého obyvatele Santiaga, jsme absolvovali dva okružní výlety po ostrově.

 

Zavezl mě nejenom do „turisticky zajímavých“ míst, ale i do vesnice, kde žil jeho děda, do míst, kde žijí příbuzní jeho ex-přítelkyně i do čtvrti, kde nyní žije on sám.

 

Praia se v některých aspektech podobá tomu, co trochu znám z ostatních světových měst, ale venkov se tomu všemu vymyká.

 

Je to pro mě opravdu nepochopitelné, jak mohou vůbec lidé žít v tak vyprahlé zemi a čekat na déšť, až na dopředu osázeném políčku něco vyroste. A na zádech (svých, či oslíků) a hlavách (žen) dopravovat alespoň tu trochu vody z míst, kam je státem distribuována.

 

Stejně tak nerozumím tomu, na čem se pasou krávy a kozy a čím se živí slepice a prasátka v prachu pod polouschlými stromy, s navždy modrou oblohou a s navždy sálajícím tropickým sluncem…

 

Během pauzy mezi dvěma vystoupeními na jednom z koncertů jsem si sepsal pár postřehů, s nadpisem:

 

Co Kapverďané na koncertech opravdu milují:

– rádi sedí

– sednou si na místo označené Reservado a pak se pět minut dohadují s pořadateli, než si přesednou

– když není dost židliček, tak je stejně někde vyhrabou a jak mravenečci je nanosí tak, aby nikde nezbyla ani škvírečka, ani ulička

– čím později přijdou, tím víc se potřebují pozdravit se všemi známými (a těch má každý nepočítaně)

– pokud sedí známá přes dvě řady, dá se vždycky natáhnout k polibku na obě líce

– chlapi dosáhnou na potřesení ruky i přes řady čtyři

– když se nedá dosáhnout, je možné se dohulákat, čím hlasitější je hudba, tím víc se (to dá rozum) huláká

– rádi tleskají do rytmu, když umělec naznačí

– rádi zpívají, když umělec předzpívá, nebo je song notoricky známý

– tleskají, když vycítí, že song končí, poté co song skončí, pak už je vlastně dotleskáno

– milují, když umělec na scéně (trochu obscénně) tancuje

– milují, když umělkyně rozvlní boky a umělec rozmrská nožky

– Kapverďané netancují, dokud není skoro po koncertě

– netancují, dokud to není dostatečná samba nebo funaná, ale pak se ženy sexy vrtí a kroutí, jak se na tyto tance sluší

– chlapi tančí zřídkavě a jen když jsou si jistí, že to dobře umějí, nebo mají dost upito (to, že mají upito, se nevylučuje s tím, že opravdu dobře tančit umějí)

– na vrchol blaha je přivede sprška deště (tu trošku vláhy s hůry jsem poprvé zažil až při závěrečném songu Sary Tavares a reakce byly dojemné)

– na tisíc návštěvníků jim stačí čtyři tojtojky, z toho dvě určené pro sekuriťáky

– rozdělení na zóny a prodej občerstvení přes nákup kupónů pro nákup občerstvení jsou líbezné

– ale jinak koncerty opravdu, ale opravdu milují 🙂

 

Přeji Vám krásné dny a zdravím

Radim S.

 

PS: ještě bych k místům hodným k navštívení v Praii doplnil místní, notně zvetšelý (stále však ve službě), maják i s jeho průvodcem. Onen muž, který měl na každé noze jinou trepku, se mi omlouval, že anglicky mluví jen maličko.

A když jsem na jeho otázku odkud jsem, odpověděl, že z Republica Checa, tak se chvíli zamyslel, a pak řekl, že náš Karel Poborský je úžasný fotbalista :-D.

 

Tak Vám […] posílám fotku znalce českého fotbalu z ostrova Santiago.

 

 

4 thoughts on “CESTA NA SANTIAGO

  1. Libor Hlavaty píše:

    Dobry den, cetli jsme , ze ste jela s manzelem na okolni ostrovy. Muzem se zeptat , jak dlouho jiz zijete na Kapverdach? A kde ste se potkala s manzelem?

    • Lucie D. Silva píše:

      Dobrý den, Libore, na Kapverdách jsem žila téměř 4 roky – chvíli na ostrově Sal, ale většinu času na ostrově Boa Vista. Manžel pochází z ostrova Santo Antão a cca 10 let žil na ostrově São Vicente. Potkali jsme se na ostrově Boa Vista, kam jsme oba přijeli zhruba ve stejnou dobu za prací a vzpamatovat se z náročných životních situací, kterými jsme si prošli. Já v ČR, on na Kapverdách. Stali se z nás kolegové – více zde: http://luciedelgadosilva.com/muj-pribeh/ Nyní žijeme v ČR a na Kapverdy jezdíme za manželovými dětmi a rodiči.

    • Lucie D. Silva píše:

      Také úplně nevím, ale ráda bych, aby se prostřednictvím tohoto blogu a FB stránky Kapverdy & Kapverďané: https://www.facebook.com/kapverdyakapverdane/ dostalo k širší veřejnosti povědomí o Kapverdách, jejich obyvatelích i životě na ostrovech i z trochu jiného pohledu, než jen z toho, který člověk nabyde při týdení dovolené all-inclusive v hotelových rezortech. Ovšem, není moc času psát 🙁

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *