KAPVERDY & KREOLŠTINA

Kapverdské ostrovy byly portugalskými mořeplavci objeveny ve druhé polovině 15. století při plavbách do zámoří. Cílem portugalské koruny bylo tehdy objevení jiné, než-li pozemní cesty do Indie. Ta byla v té době ovládána Araby, což značně komplikovalo obchodní styky mezi Evropou a Asií.

Flotily portugalských mořeplavců se vydaly podél západního pobřeží Afriky. Překonaly strach ze stvůry střežící konec tehdy známého světa – jižní cíp “černého kontinentu” – místo, kde se vody Atlantického oceánu potkávají s vodami oceánu Indického, a dopluly až do vytouženého cíle – do Indie.

Po cestě Portugalci obsadili nová území, na nichž vztyčili na znamení nově získané země tzv. padrão – kamenný sloup se symboly portugalského království a námořní sférou.

Portugalské impérium rychle rostlo a součástí portugalského koloniálního panství se staly Kapverdské ostrovy, Brazílie, Guiné-Bissau, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Angola, Mozambik, indické státy Daman, Diu a Goa, Východní Timor a dokonce i Macao.

Ve většině těchto zemí se stala portugalština oficiálním jazykem a koexistuje s původními jazyky, popřípadě s tzv. kreolštinou, což je pidžin, který vznikl na základě portugalštiny. To je i případ Kapverdských ostrovů, kde je mateřským jazykem místních kreolština a oficiálním jazykem portugalština.

Osidlování ostrovů: Obyvatstvo & jazyk

V době, kdy portugalští mořeplavci objevili Kapverdy, souostroví bylo neobydlené. Portugalci se usadili na ostrově Santiago v úrodném údolí Ribeira Grande (v překladu – Velká Řeka), kde začalo vznikat první a vůbec nejstarší osídlení na Kapverdských ostrovech – Cidade Velha (tedy, Staré Město).

Přístav se stal brzy velmi významným díky obchodu s otroky ze západního pobřeží kontinentální Afriky, kteří byli na ostrov dováženi především z Guiné-Bissau a Siera Leone. Nebyla to však jejich cílová “destinace”, ale pouze překladiště na cestě do Brazílie a Karibiku.

Na Santiagu docházelo k tzv. civilizování otroků, což znamenalo především jejich kristianizaci, tedy obrácení na katolickou víru. A právě z nutnosti komunikace mezi portugalskými kolonizátory a původními obyvateli z kontinentu vznikl na základech portugalštiny a domorodých jazyků nový jazyk – kapverdská kreolština.

Kreolština: Co ostrov, to dialekt

Článek “Kapverdy: Co ostrov, to originál” popisuje základní geografické členění ostrovů Zeleného mysu a jejich stručnou a v rámci souostroví jedinečnou charakteristiku, k níž patří i jednotlivé dialekty kapverdské kreolštiny. Zjednodušeně lze říci, že co ostrov, to specifický dialekt.

Ostrovů je celkem deset, z nichž devět je osídlených, a nejpočetnější skupiny mluvčích jsou dvě. Mluvčí z ostrova Santiago, kde se nachází hlavní město Kapverdských ostrovů – Praia, a mluvčí z ostrova São Vicente.

Záměrně je použit pojem “mluvčí”, nikoli “obyvatelé”, protože v rámci Kapverd dochází k masivní ekonomické migraci obyvatel mezi jednotlivými ostrovy, a tak lze jednotlivé varianty/dialekty kreolštiny zaslechnout i mimo rodné ostrovy jejich mluvčích.

Jinými slovy, dialekt typický pro ostrov São Vicente můžete zaslechnout např. na ostrově Sal, dialekt typický pro ostrov Santiago např. na ostrově Boa Vista, dialekt typický pro ostrov Santo Antão v Mindelu na ostrově São Vicente atp.

Pozoruhodná je i skutečnost, že jednotlivá nářečí rámcově odráží obecné povahové rysy jejich mluvčích, které se odvíjejí především od historického vývoje na jednotlivých ostrovech.

Například, mluvčí ze Santiaga jsou velmi temperamentní až živočišní, mají africké rysy a velmi tmavou pleť. Je to proto, že právě na ostrově Santiago byla v počátcích osidlování největší koncentrace otroků z kontinentu, kteří se promísili s portugalskými kolonizátory jen málo. Obyvatelé Santiaga a mluvčí lokálního dialektu si proto uchovali nejen mnoho z tradic svých afrických předků, ale i mnoho z lingvistických prvků, které mají původ na kontinentu.

Temperament tzv. Badiu, tedy rodáků ze Santiaga, se promítl i do jejich varianty kreolštiny – je rychlá, plná akcentů a vysokých tónů a slévá se ve shluk slov bez frázování, které nekontrolovaně uhánějí kupředu jako pár splašených koní.

Člověk má při poslechu často pocit, že si účastníci konverzace během chvíle vjedou do vlasů. Přitom ale diskutují jen o tom, co budou dělat v neděli (na článek “Neděle po kapverdsku” se prokliknete zde) a nebo třeba o tom, co budou vařit k večeři.

Oproti tomu např. mluvčí s kořeny na ostrově Santo Antão, ti mluví pomalu a rozvážně a z jejich projevu je cítit vyrovnanost a klid. Ostrov Santo Antão byl totiž osídlen jako jeden z posledních a tamější varianta kreolštiny do sebe stihla absorbovat další historicko-lingvistické vlivy přicházející z Evropy. Obyvatelstvo ostrova je také oproti Badiu světlejší barvy pleti a má evropské rysy.

Trocha lingvistiky

V porovnání s portugalštinou, která má jednu z nejsložitějších gramatických pravidel mezi románskými jazyky vůbec, je kreolština poměrně jednoduchá a osekaná o mnoho lingvistických “vymoženosti” týkajících se např. vyjadřování množného čísla, časování či přivlastňovacích zájmen.

Množné číslo se v kreolštině nevyjadřuje. Podstatné jméno zůstává ve tvaru singuláru.

  • CZ: banán – banány
  • PT: banana – bananas
  • CV: banana – banana

Pro vyjádření počtu se užívá základní číslovka či výrazy typu “mnoho”, “málo” atp. ve spojení s podstatným jménem v singuláru:

  • CZ: tři banány/mnoho banánů
  • PT: três bananas/muitas bananas
  • CV: três banana/txeu banana

V kreolštině se také používá při časování v jednotlivých časech pouze jeden tvar slovesa a to ve 3. osobě jednotného čísla:

  • CZ: jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou
  • PT: sou, és, é, somos, (sois), são
  • CV: é, é, é, é, é, é

V kreolštině je také další zajímavý jev, kdy se stírá rozdíl mezi přivlastňovacím zájmenem “můj” a “moje”. K vyjádření uvedeného se používá tvar “nha”, který vychází z portugalského “minha” – v portugalštině se však vztahuje k ženskému rodu, zatímco kreolština jej používá i ve vztahu k rodu mužskému:

  • CZ: můj muž, moje žena
  • PT: meu marido, minha mulher
  • CV: nha marido, nha mudjer

A mnoho dalších specifik, která by vydala na rozsáhlou studii. Z uvedeného je však zřejmé, že kreolština je jazyk, který si kdysi nově vznikající národ zjednodušil, co mohl. A navíc, nemá ani ustálená pravidla pravopisu.

Z lingvistického hlediska je proto opravdu zajímavé sledovat např. příspěvky Kapverďanů na sociálních sítích a “luštit” jejich diskuze, protože jedno slovo může mít mnoho grafických podob.

Například kačupa, výraz pro tradiční kapverdský pokrm z kukuřice, fazolí, zeleniny, ryb a masa, můžete napsat hned několika způsoby: cachupa, catchupa, catxupa, ale i katchupa.

 

Kreolština v denním životě

Kreolsky hovoří Kapverďané úplně všude, ačkoli ve styku s úřady a státními institucemi by měli užívat portugalštinu. Ostatně, portugalsky se učí děti ve školách a vyučování všech předmětů by mělo probíhat v portugalském jazyce.

Nicméně, je téměř pravidlem, že učitelé na žáky mluví při výuce kreolsky a žáci si z pravopisu portugalštiny osvojí v průběhu povinné školní docházky jen základy.

Kreolština skýtá nepřeberné množství variant a je tak dialektálně rozrůzněná, že ačkoli jsou snahy a tendence ustanovit ji oficiálním jazykem Kapverdských ostrovů a oprostit se nadobro od portugalských vlivů, i nadále zůstává úředním jazykem Kapverdské republiky portugalština.

Chcete prozkoumat rozdíly mezi portugalštinou a kreolštinou na praktických příkladech, které využijete například v průběhu své dovolené na Kapverdách? Stáhněte si e-publikaci mini-SLOVNÍČEK na cesty ZDARMA zde.

A jak se mluví u nás doma?

Kreolsky, dialektem ze Santo Antão a São Vicente. Při nedorozumněních a vysvětlování – to, když se něco „ztratí v překladu“, se vracíme zpět k portugalštině a když mluvíme ze spaní, mluvíme kreolsky – oba 🙂 Sem tam u nás ale zazní i čeština 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *